TERENCE HILL

Narodil se 29. března 1939 v Benátkách jako Mario Girotti. Jeho matka    Hildegarda    Thieme byla z Drážďan, otec Girolamo byl Ital.

Rodina, ve které vyrůstali i Mariovi bratři Oduardo a Piero bydlela v městečku nedaleko Drážďan, kde otec pracoval. Zde je také zastihlo bombardování a      konec druhé světové války.

Před ruskou okupací opouštějí Německo, a žijí pár let v malé vesničce Amelia v Umbrii.  V roce 1951 se stěhují do Říma. Zde Mario (12) získává v italském juniorském  mistrovství v plavání bronzovou medaili.

Tady si ho všiml tehdy ještě neznámý režisér Dino Risi, který Maria obsadil do   malé  roličky ve filmu „Vacanze col gangster“. Mariovi se herectví zalíbilo a        začal navštěvovat  kurzy herectví v proslulém Actor´s Studiu v Římě. Další role      na sebe nenechaly dlouho  čekat a v patnácti letech si zahrál první hlavní roli.

Po maturitě začal studovat jazyky a literaturu. Přivydělával si jako statista.

V roce 1959 se poprvé potkává s jistým Carlem Pedersolim, a to ve filmu         Hannibal.

Ve filmu  „Gepard“ (1963), se objevil po boku Burta Lancastera, Claudie Cardinalové a Alaina Delona.

V Německu se právě začínaly točit filmy podle románů Karla Maye, a Mario byl obsazen  jako mladý horkokrevný muž a milovník do filmu  „Vinnetou – Rudý gentleman“ a stal se známým po celém Německu. Byl tak oblíbený, že si zahrál ještě ve filmech „Mezi supy“, “Petrolejový princ" a „Old Surehand“.

Mario hledá přes inzerát učitelku, která by ho pro jeden film naučila americkému dialektu. Přichází Lori Zwicklbauer, která nějaký čas vyučovala v Pittsfieldu v Massachusetts. Mario se zamiluje na první pohled, a o dva měsíce později 23.7.1967 se koná svatba.

Bydlí v Amélii a v Římě.

Protože americká jména jsou ve filmu lépe znějící, rozhodl se Mario jméno      změnit. Dostal listinu s dvaceti jmény a 24 hodin na rozmyšlenou. Zalíbilo se mu Terence Hill, také proto, že má stejné iniciály jako jméno jeho matky.

Ale ještě dříve odstartovala premiéra westernu „Bůh odpouští, já ne!“,               kterým spolu s  Carlem Pedersolim začali kariéru úspěšného dua.

V roce 1969 se stal Terence otcem. Narodil se mu syn Jess, který se ještě jako batole objevil na krátký okamžik ve filmu „Pravá a levá ruka ďábla“, kde představoval dítě  osadníka. S tímhle filmem Terence s s Budem prorazili mezinárodně ve světě filmu, a natáčejí další snímky např.  „Malý unavený Joe“, nebo  „Jestli se rozzlobíme, budeme zlí“,   kde důležitou roli hraje červená         bugatka. Během natáčení tohoto filmu se stal Terence podruhé otcem, když v mnichovské nemocnici adoptoval 3-denního chlapce. Dostal jméno Ross.

V roce 1974 se Hillovi přestěhovali na venkov do Stockbridge v Massachusetts. Tam         na 12-ti hektarové farmě Terence pěstuje obilí a chová koně a hovězí dobytek.

V průběhu dalších deseti let natáčí Terence s Budem jeden film za druhým,         třeba  „Dva výtečníci“, ve kterém oba nemají práci a nakonec skončí v řadách policie. Film „Kdo najde přítele, najde poklad“ se odehrává na ostrově mezi domorodci a Terence s Budem tam hledají poklad.

Mimoto točí každý své sólové filmy, Bud „Policajt v Africe“, „Miliónový brouk“          a jiné. Terence  „Superpolda“ a „Don Camillo“,  při kterém došlo k rodinné spolupráci. Scénář napsala Lori, a kromě Terenceho, který si zahrál hlavní roli           a režíroval, si zde zahráli i Ross – drzého uličníka a Jess – fotbalového hráče.

O dva  roky později natáčejí Terence s Budem na dlouhý čas poslední společný  film Superpolicajti z Miami.

V roce 1987 si Terence opět zahraje se svým synem Rossem, a to ve filmu  „Dobrodruh“, kde se nakrátko objeví i Lori jako barmanka. Jess pracuje ve     střižně, chce se stát režisérem.

Ross byl velkým fanouškem „Lucky Luka“, proto přišel na myšlenku kreslený snímek zfilmovat. Terence si zahraje titulní roli, šestnáctiletý Ross  „Billy Kida“.   Lori píše scénář a Jess bude asistentem režie. K filmování však nedošlo.         30.1.1990 se Ross a jeho kamarád Kevin vraceli autem z videopůjčovny domů,        a na zledovatělé silnici dostali smyk a narazili do stromu. Ross byl na místě mrtvý, Kevin zemřel později na následky zranění. Terence se nervově zhroutil. Byl to          pro něho konec světa. Byla to Lori, víra a Budovi dva vnuci, kteří pomohli  Terencovi zpátky do života. Jednoho dne se postavil znovu před kameru, a pracoval od rána do večera, aby zapoměl na svůj smutek. Roli Billyho Kida  Terence vyškrtl ze scénáře. V roce 1991 dokončuje pro svého milovaného          syna Rosse  „Lucky Luka“. Větou „Láska je věčná“ věnuje film Rossovi a  Kevinovi. Později natočí stejnomenný seriál.

V dubnu 1994 začalo v Santa Fé natáčení 18-tého společného filmu Terence             a Buda – „Průseráři“. Scénář napsal Jess, který mezitím začal žít v L.A. pod  jménem John Ness.

V roce 1999 vzniká úspěšný seriál „Don Matteo“, jehož další díly se natačejí              o tři roky později.